Stavebnictví míří do krize: Během pěti let bude chybět přes 70 tisíc pracovníků

SPS oslovil ve svém šetření 103 firem různých velikostí a zaměření, ve kterých aktuálně pracuje více než 12 % všech zaměstnanců v oboru. Výsledky jsou alarmující: 91 % z nich už dnes pociťuje problém s dostupností kvalifikované pracovní síly, a přesto zhruba 80 % plánuje v nejbližších letech navýšit své zaměstnanecké kapacity.
„Firmy budou za pět let potřebovat v průměru o 5 % lidí víc. To je jen mezi zaměstnanci nárůst o 11 tisíc osob. Když k tomu připočteme přirozený úbytek kvůli odchodům do důchodu, který činí asi 10 000 lidí ročně, dostáváme se na celkový deficit 74 000 pracovníků,“ varuje technický ředitel SPS Pavel Ševčík.

Zoufalé hledání lidí už nyní

Nedostatek pracovníků není jen problém budoucnosti – mnohé firmy se potýkají s podstavem už dnes. Nábor technických profesí je často velmi neefektivní a počet zájemců zoufale nízký.
„Na pozici marketéra nebo personalisty se běžně hlásí 23 lidí. Ale na elektrikáře dostaneme v průměru jen čtyři životopisy, a na stavbyvedoucího ještě méně,“ popisuje realitu personální ředitel Metrostavu Ladislav Profota. „Zaměstnavatelé si nemůžou vybírat. Nedostatek pracovních sil se tak stává základním omezením rozvoje celého stavebního sektoru.“
Výrazné disproporce mezi administrativními a technickými pozicemi potvrzují i další firmy, které uvádějí, že například technici s autorizací jsou prakticky „na roztrhání“ a jejich přeplácení na trhu je čím dál běžnější.

Hrozba brzdící klíčové projekty

Dopady personálního podstavu mohou být fatální i pro veřejné investice. Stát plánuje výstavbu nového jaderného bloku v Dukovanech, rozsáhlé dopravní stavby včetně vysokorychlostních tratí nebo nové dálnice. Bez dostatečného množství lidí však podle SPS nebudou tyto projekty fyzicky realizovatelné.

„Potřebujeme nejen šikovné ruce, ale i chytré hlavy. Moderní technologie a stavební digitalizace neznamenají méně lidí, ale více kvalifikovaných odborníků, kteří s nimi umí pracovat,“ vysvětluje Karin Bílková ze společnosti Strabag. „Obor se posouvá a s ním i nároky na kompetence pracovníků. Bez lidí nebude výstavba, a bez výstavby nebude rozvoj.“

Obor, který nikam nezmizí

Zástupci firem připomínají, že stavebnictví má oproti jiným sektorům zásadní výhodu: nejde ho snadno přesunout do zahraničí. Výroba softwaru se může odehrávat kdekoli, ale silnice, mosty nebo domy se budují na místě – a vyžadují fyzickou přítomnost lidí. „Stavebnictví zaměstnává 8 % práceschopného obyvatelstva a je nepostradatelné pro rozvoj regionů. Jeho význam poroste, a proto by měl být podpořen jako strategický sektor,“ upozorňuje Ladislav Profota.
Další výhodou stavebnictví je jeho odolnost vůči automatizaci a nástupu umělé inteligence. „Lidé se často obávají, že je nahradí roboti nebo software. Ale v našem oboru je lidská práce stále nenahraditelná. Spíš než její úbytek nás čeká její proměna,“ doplňuje Bílková.

Absolventi bez rizika nezaměstnanosti

Nedostatek lidí má přímý dopad i na zaměstnatelnost absolventů technických škol. Ti mají dnes téměř jistotu práce.
„Naprostá většina studentů stavební fakulty VUT v Brně už během posledního ročníku pracuje v oboru. Po absolvování nastupují do zaměstnání prakticky ihned. Podle našich dat odchází mimo stavebnictví jen asi 8 % absolventů,“ uvádí Zdeněk Dufek, proděkan stavební fakulty v Brně.
Zájem zaměstnavatelů je tak velký, že některé firmy se snaží studenty oslovovat už během jejich studia – formou stipendií, praxí, či částečných úvazků.

Situace je vážná, řešení chybí

Zástupci stavebních firem se shodují, že bez systémové podpory se situace sama od sebe nezlepší. Potřeba pracovních sil poroste, zatímco nabídka zůstává nízká. Přestože část firem řeší situaci zahraničními pracovníky, ti nejsou všelékem – především kvůli jazykové bariéře, složité legislativě nebo omezené kvalifikaci.
„Jestli stát nebude jednat, pak nejen zkomplikuje práci stavebním firmám, ale zároveň ohrozí plnění vlastních strategických plánů. A nakonec na to doplatí všichni – od měst, která čekají na nové byty, přes firmy poptávající infrastrukturu, až po občany,“ varuje Jiří Nouza, prezident SPS.